Bohemian Grammar

PART II.—DÍL II.

TVAROSLOVÍ.—ETYMOLOGY.

LESSON VII. ÚLOHA VII.

The vocative case.

The vocative case is used in Bohemian in direct address, in calling somebody and in appealing. Ex. g. Pane! dej mi chléb. Sir, give me bread.

Declension of holub, tabulated.

Singular.

nominative	holub, the pigeon,
objective	holuba, the pigeon,
possessive	holuba, of the pigeon,
dative	holubu, holubovi, to the pigeon,
locative	o holubu, holubovi, about the pigeon,
instrumental	s holubem, with the pigeon,
vocative	holube! pigeon!

Plural.

nominative	holubi, the pigeons,
objective	holuby,
dative	holubů, holubův,
possessive	holubům,
locative	holubech, holubích,
instrumental	holuby,
vocative	holubi!

Holub is the stem—kmen.—The various cases are formed by adding to the stem the inflectional endings.

Holub is the type—vzor—of the declension of the masculine nouns animate, ending in hard consonant. (The neutral consonant is considered here hard). If we replace the stem by a line, the case endings will be more evident.

Nom.	—,	—i,
Obj.	—a,	—y,
Poss.	—a,	—ů, —ův,
Dat.	—u, —ovi,	—ům,
Loc.	—u, —ovi,	—ech, —ích,
Inst.	—em,	—y,
Voc.	—e,	—i!

Remarks on this declension. A.) In the singular, the objective and possessive cases end in —a, the dative and locative end in —u, or —ovi.

B.) In the plural the Nominative and Vocative cases end —i; Objective and instrumental end in —y. Exception nom. plur. učitelé, teachers, andělé, angels.

C.) If the stem vowel is ů, ex. bůh, this ů changes into o in all oblique cases, (all other cases except nominative singular), bozi, nom. pl., boha, of the god, etc.

D. Hard consonants must soften before i or í (locative plural), see lesson VI. on the necessary change.

E.) In the vocative the stem vowel shortens in pane! Sir! The hard consonants softens before -e, in this case: bože! God!, bratře! brother! With many nouns ending in ch, h, and k the vocative singular ends in -u, hochu! vojáku! synu!

F.) e before the final consonant is dropped out in the oblique cases, Ex. pes, dog, psi, psu, etc. Orel, eagle, orla, orli; Turek, Turk, Turka.

Infinitive and past participle of verbs.—Neurč. způsob a příčestí sloves.

I. pers. sing.	Infinitive.	Past participle.
volám, I call,	volati, to call,	volal, called,
dám, I give,	dáti, to give,	dal, given,
znám, I know,	znáti, to know,	znal, known, knew,
chválím, I praise,	chváliti, to praise,	chválil, praised,
mluvím, I speak,	mluviti, to speak,	mluvil, spoken, spoke,
chodím, I walk,	choditi, to walk,	chodil, walked.

Almost all the Bohemian verbs end in the infinitive of -ti. The participle (masculine) is very often formed by replacing the infinitive ending -ti by -l.—The past participle adds -i in masculine plural, -a in feminine singular, -y in feminine plural.

Žák mluvil. The pupil spoke. Žáci mluvili. The pupils spoke. Sestra mluvila. The sister spoke. Sestry mluvily. The sisters spoke.

The formation of the past tense.

Masculine form.

Já jsem mluvil, I spoke, I was speaking,
ty jsi mluvil, you spoke, you were speaking,
on mluvil, he spoke, he was speaking.
My jsme mluvili, we spoke, we were speaking,
vy jste mluvili, you spoke, you were speaking,
oni mluvili, they spoke, they were speaking.

There is no progressive form in Bohemian, therefore mluvím is both I speak or I am speaking, and the same is true for other tenses.

The feminine forms.

Já jsem mluvila, I spoke,
ty jsi mluvila, you spoke,
ona mluvila, she spoke,
My jsme mluvily, we spoke,
vy jste mluvily, you spoke,
ony mluvily, they spoke.

The past tense in Bohemian is formed from the past participle and present tense of the auxiliary býti, to be (jsem, jsi, jsme, jste). The auxiliary is left out in the third person. On mluvil. Oni mluvili.

When the personal pronoun is left out as is usually done, the auxiliary is placed after the participle: já jsem mluvil, or mluvil jsem, my jsme mluvili, or mluvili jsme.

Whenever the subject of the verb is masculine, the past participle has the masculine form; if the subject is feminine, the past participle has feminine form.

Oral Exercise.

Continue in all three persons, singular and plural, (follow the example in the Lesson VI):

Já jsem chodil do školy …
Dal jsem knihu hochovi …
Chválil jsem žáka …
Mluvila jsem se sestrou …

Vocabulary.

hledati, to look for, to seek,
udělati, to do, to make,
učitel, teacher,
bratr, brother,
pes, dog.

Exercise I.

Translate into English:

Nemluvil jsem s tetou. Učitel mluví s bratrem. Učitel mluvil s bratry. Znal jsem vojáka? Sestra chválila tetu. Kdo chodil do školy? Já jsem chodil do školy. Matka dala hochovi chleba. Koho jsi slyšel mluviti? Slyšel jsem mluviti pána o vojácích. Komu jsi dal knihu? Co jsi hledal? Hledal jsem psa. Zde jest pes. Kdo to udělal? Malý hoch to udělal.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

The teacher is in school with the pupils. What are you looking for? I am looking for my book. Where is the big boy? The big boy is on the street. Who was praising the boy? The teacher was praising the boy. Brother walks with the dog. I see birds. The pigeons are birds. We called the soldiers and gentlemen. We did not know them.

LESSON VIII. ÚLOHA VIII.

Declension of the masculine nouns inanimate ending in a hard consonant.

Type,—Vzor strom—tree.

nom.	strom,	stromy,
Obj.	strom,	stromy,
Poss.	stromu,	stromů, stromův,
Dat.	stromu,	stromům,
Loc.	stromě, stromu,	stromech, stromích,
Inst.	stromem,	stromy,
Voc.	strome!	stromy!

Remarks on this declension: A.) In the singular the nominative and the objective is formed simple by the stem, the possessive, dative and locative take the ending -u,—In the plural the nom., object., instr. and voc. take the ending -y

B) e in ending -ek (diminutive ending) loses e in oblique cases, stromek, stromky, little tree.

C) ě in the loc. sing. softens the hard cons. in the same way. Ex. Tábor, camp, v táboře, in the camp; sud, barrel, v sudě, in the barrel. But since no sound ě comes after s, l, z, words ending in these consonants add simple e in place of ě. (General rule in Bohemian). Les, forest, v lese, kostel, church, v kostele.

Irregular verbs.

First person. Infinitive. Past participle.

Jsem, I am, býti, to be, byl, was,

mám, I have, míti, to have, měl, had,

jdu, I go, jíti, to go, šel, gone, went,

čtu, I read, čísti, to read, četl, read,

vidím, I see, viděti, to see, viděl, seen, saw,

slyším, I hear, slyšeti, to hear, slyšel, heard.

The last two verbs are not irregular but belong to a special class.

The past tense (and there is only one past tense in Bohemian) is formed for the first two persons from the past participle and the auxiliary býti; the third person is the participle alone. See preceding lesson.

byl jsem, I was (masc.), byla jsem, I was (fem.),

byli jsme, we were (masc.), byly jsme, we were (fem.),

byl jsi, you were (masc.), byla jsi, you were (fem.),

byli jste, you were (masc.), byly jste, you were (fem.),

on byl, he was (masc.), ona byla, she was (fem.).

In the same way měl jsem, I had; ona měla, she had. Četli jsme, we read (masc.); ony četly (fem.) they read.—Šel forms, however, an exception (the e is so called pohyblivé e, movable e, like e in ending -ek of the masculine nouns (declension)). The feminine form of šel is šla, the plural of šel, šli, the plural of šla, šly.

On šel, he went; plural oni šli, they went or they were going.

ona šla, she went; plural ony šly, they went, or they were going.

No auxiliary is employed in Bohemian in making question or negative statement. Negative form is made by simply prefixing ne (viz I. lesson); nebyl jsem, I was not; nešel jsem, I did not go. The only exception is jest, abbreviated je, is, but není, is not.

Questions are formed by interchanging pronoun and verb. Ty máš peníze. You have money. Máš ty peníze? Have you money? But since the pronoun is usually omitted, only question mark and in speaking accentuation indicates question. Čtete knihu. You read a book. Čtete knihu? Do you read a book? When the verb has for subject a noun then the verb follows the noun in a statement and precedes the noun in a question, except when an adverb why? proč?, when?, kdy?, where?, kde? kam? is used to introduce the question.

Hoch byl ve škole. The boy was in the school. Byl hoch ve škole? Was the boy in the school? Voják četl knihu. The soldier read the book. Četl voják knihu? Did the soldier read the book? Sestra nemluvila. The sister didn’t talk. Proč sestra nemluvila? Why didn’t the sister talk?

When translating into English the Bohemian verbs may be rendered by progressive form. Ex.: Mluvil jsem, I spoke or I was speaking.

Proč, why;

dům, (domy), house;

stůl, (stoly), table;

tábor, camp;

les, (lesy), forest;

za, behind (with instrumental);

zahrada, garden;

dnes, to day;

včera, yesterday;

kde? where? when speaking of a location.

kde jest bratr? where is the brother?

kam? where? when speaking of direction.

kam jdete? where do you go?

na, on, upon;

česky, Bohemian;

anglicky, English.

Oral Exercise.

Complete in all three persons singular and plural:

Včera jsem byl ve škole …

Nemluvím česky …

Šla jsem do lesa …

Neviděla jsem vojáka …

Exercise I.

Translate into English:

Na stole jest kniha. Na stole byla kniha. Vojáci jsou v táboře. Kdo volal bratra? Ten starý pán volal bratra. Kam šel sedlák? Sedlák šel do kostela. V lese jsou stromy. Viděl jsem ptáky v lese. Šli jsme do lesa. Kam jste šli? Jsme v lese. Kde jste? V lese. Za domem jest veliký les. Proč jste nebyl ve škole? Viděl jste hochy ve škole?

Exercise II.

Translate into Bohemian:

Where do you go? I go home. Where were you yesterday? I went into the forest. The boy reads a book. The boys read books. The boy was reading a book. The boys were reading books. The sisters were talking with teachers. Behind the house is a garden. Did you see the soldiers? The soldier was here.

IX.

Declension of feminine nouns ending in -a.

Vzor ryba.

Singular Plural

Nom. ryba ryby

Obj. rybu ryby

Poss. ryby ryb

Dat. rybě rybám

Loc. rybě rybách

Instrum. rybou rybami

Vocative rybo! ryby!

Notes on this declension: A. The possessive plural is formed from the simple stem, ryb, škol, žen. Where this stem ends in two or more consonants sestra, matka, bitva etc. it is necessary for the sake of euphony to introduce “movable e” before the last consonant. Ex. sester of the sisters; matek of the mothers; bitev of the battles.

B. If the stem vowel is ou, this is shortened into u in the possessive plural. Moucha, fly; much, of the flies, louka, meadow; luk, of the meadows; houba, mushroom; hub, of the mushrooms.

C. The ending for the dative and locative singular is ě. This changes into e, before l, s, z. Ve škole, in the school, huse, to the goose, koze to the goat. The hard consonant softens before ě as was explained before, víra (belief) víře, ruka (hand) ruce, noha (foot) noze, moucha (fly) mouše.

D. Observe the final y is hard, ryby; but in instrum. rybami.

E. Dcera (daughter) has an ancient dat. and loc. dceři.

THE VERB.
The future tense of the verb to be. Budoucí čas slovesa býti.

budu I shall be,

budeš You will be,

on, ona, ono bude, he, she it will be,

budeme we shall be,

budete you will be,

oni, ony, ona budou, they will be.

The so-called “compound future tense,” of all Bohemian verbs is formed from the future forms of the auxiliary to be—budu, budeš, etc. and the infinitive of the verb.

Ex. Budu mluviti. I shall talk or I shall be talking.

Budeme míti, we shall have. Budeš slyšeti, you will hear. Učitel bude chváliti. The teacher will praise. Teta bude chváliti. The teacher will praise. Sestry budou mluviti. The sisters will talk. Míti, to have, to possess, is also used in the sense of to have to. ought to, in which case it is followed by the infinitive. Ex. Mám mluviti pravdu. I ought to speak the truth, I have to speak the truth. Máme pracovati. We ought to, we have to, work.

Idioms. Jak se máte? How are you? How do you do? Mám se dobře. I am well. Máme se dobře. We are well.

Míti se dobře, (špatně), to be well, (unwell), (se is a reflexive pronoun). Mám se špatně. I am not well.

Vocabulary:

žena, woman, wife

pravda, truth

koza, she goat

kráva, cow

husa, goose

matka, mother

bitva, battle

ruka, hand

zítra, tomorrow

dobře, well

špatně, unwell, badly

na ulici, on the street

dělati, dělám, to do, to make

děkuji, thank you

mnoho, (followed by poss. case) many

Oral Exercise:

Complete: Budu dnes pracovati, budeš dnes pracovati etc.

Já budu mluviti česky …

Šel jsem na ulici …

Mám se dobře …

Budu čísti knihu …

Znám já učitele? …

Budu se míti dobře …

Exercise I.

Translate into English:

Máme mluviti pravdu. Budeme mluviti pravdu. Sedlák má krávy a husy. Chudá žena má kozu. Žena sedláka zná hocha. Co budete dělati zítra? Budu čísti knihy. Budeme se míti dobře. Máme se dobře. Měl jsem se dobře. Jak se máte pane? Děkuji, dobře. Voják byl v bitvě. Hoch nešel do školy, neměl knihy. Máš míti knihy. Dáme to matce. Šel jsem s matkou na ulici. Sedlák má mnoho krav. Voják viděl mnoho bitev. Koupil jsem košík hub. Co děláte dnes?

Vocabulary.

Rodina, family

dělník dělníci, working-man

můj otec, my father

osm, eight

denně, daily

práce, work,

přijíti, přijdu (při-jíti), to come

večeřeti, večeřím, to eat supper

noviny, newspaper

vypravuje, tells, relates

vydělává, earns

mzda, wages

slušná, decent

tvůj, yours

co se stalo za den, what happened during the day,

různý, different, various

bavíme se, we amuse ourselves

hra, play, game

Rodina.

Můj otec pracuje v dílně, jest dělníkem. Dělá osm hodin denně. Vydělává slušnou mzdu. Po práci přijde domů, večeříme a pak otec čte noviny. Matka mu vypravuje, co se stalo za den doma. Vypravujeme o různých věcech a též se bavíme hrami.

Answer in Bohemian.

Čím (what) jest tvůj otec? Kde pracuje tvůj otec?

Kdy přijde otec domů? Kdy večeříte?

Co dělá otec večer? Bavíte se hrami? O čem (about what) vypravujete? Jaké noviny čtete?

X.

Definitions:

Podstatná jména jsou jména předmětův (osob, věcí a ideí).

Nouns are the names of objects (persons, things or ideas).

Číslo. Number. V češtině jest jednotné a množné číslo.

In Bohemian there is singular and plural number. The old Bohemian had also a third number the dual, used when speaking of two objects. It is now used only in few cases, see lesson XX.

Rod, Gender. Všechna podstatná jmena v češtině jsou rozdělena ve tři třídy dle mluvnického rodu. A sice v: rod mužský, rod ženský, neb rod střední.

All nouns in Bohemian are divided into three classes, according to their grammatical gender: masculine, feminine or neuter.

(Grammatical gender may differ from the natural gender denoting the sex. Děvče, the girl is neuter although denoting a female being. Inanimate things may belong to any gender e. g. stůl, table is masculine, okno, window is neuter, voda, water is feminine).

It is important to know the gender of nouns, because adjectives, pronouns and participles vary their endings according to the gender of the noun which they modify.

The following rule, which holds good in the majority of cases, will be useful in determining the gender of nouns:

Nouns ending in a hard or neuter consonant are masculine.

Nouns ending in -a, are feminine, also many in -e are feminine.

Nouns ending in -o are neuter, also many in -í are neuter.

Being—Bytost. In the masculine gender alone, a difference is made between nouns denoting animate beings, životné bytosti, and those denoting inanimate beings, neživotné bytosti.

Skloňováním nazýváme změny, kterými se slovo přizpůsobuje svému úkolu ve větě. Podstatné jmeno má sedm takových změn—pádů. Changes, by which a noun is adjusted to its purpose in the sentence, are called declension. Bohemian nouns have seven such changes called—cases. The use and office of cases is explained in Lesson XV.

Numbers. Čísla.

1 jeden, 2 dva, 3 tři, 4 čtyři, 5 pět, 6 šest, 7 sedm, 8 osm, 9 devět, 10 deset, 11 jedenáct, 12 dvanáct.

jeden, dva are masculine forms, jeden, hoch, dva hoši, jedna, dvě, are feminine forms jedna sestra, dvě sestry. All other numerals have but one form, for all genders.

Numerals beginning with pět, šest, sedm etc. are followed by the possessive plural.

Pět hochů five boys, deset domů … etc.

Vocabulary.

den, (dni) day

pondělí, (n.) Monday

úterý, (n.) Tuesday

středa, (f.) Wednesday

čtvrtek, (m.) Thursday

pátek, (m.) Friday

sobota, (f.) Saturday

neděle, (f.) Sunday

místnost, (f.) room

jídelna, (f.) dining room

komora, (f.) pantry

osoba, (f.) person

děti, children

syn, (synové m.) son

dcera, (f.) daughter

již, already

ještě, yet

mladý, young

náš, (naši) ours

pokoj, sitting room, parlor

ložnice, (f.) bedroom

dřevník, (m.) wood-shed.

Abbreviations: m—masculine; f—feminine, n—neuter. Plural form is given with nouns to show exceptions and declension to which they belong.

Oral exercise:

A. Complete: Mám dobrého přítele, máš dobrého přítele.…

Znám dva hochy …

Nemám se dobře …

Vidím pět domů …

Dal jsem to bratrovi …

B. Decline:

Dělník, les, dílna, hra.

D. Conjugate in the present, past and future (ex. chválím, chválíš … chválil jsem … budu chváliti):

baviti (bavím) to amuse (like chváliti) (chválím.) vydělávati, vydělávám (like volati volám.)

Exercise I.

Translate into English:

Dnes jest čtvrtek, zítra bude pátek. Včera byla středa. Za tři dny (In three days) bude neděle. Co jste dělal v pondělí? V pondělí jsem byl ve škole. Večer jsme četli noviny. Kolik vydělal bratr? Bratr vydělal deset dolarů. Jsem ještě mladý. Zde jest šest osob. Vidím dvě osoby. V dílně jsou dělníci, ve škole jsou žáci. Pět a pět je deset. Tři a tři je šest. Máme rybu k večeři. V neděli nepracujeme. Co budete dělat zítra? Sestry jsou v jídelně.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

The old woman has five geese. I saw the old woman and the geese in the forest. The geese went before the woman. This soldier was in two battles. My father works in a shop. He is a workman (Inst.) I am a pupil. (Inst.) We shall read to morrow. Where were you yesterday?

Rodina II.

V naší rodině jest osm osob. Otec, matka a šest dětí. Čtyři synové a dvě dcery. Dva hoši chodí již do školy a dva jsou ještě doma. Jsou mladí. Náš dům má deset místností: kuchyni, pokoj, jídelnu, 4 ložnice, komoru a dřevník. Kolik místností má váš dům?

XI.

Declension of neuter nouns ending in -o.

Vzor, type. Město, city.

Singular Plural

Nom. and Vocative město města

Obj. město města

Poss. města měst

Dat. městu městům

Loc. městě, městu městech

Instr. městem městy.

The possessive plural is the simple stem like ryb in feminine declension. The “movable e” is here also introduced for the sake of euphony where the stem ends in two or three consonants. Okno, window, oken, jablko apple, jablek.

Final ě, follows the usual rules; a) it changes into e after s, l, z, ve skle, in the glass.

b) it softens the hard consonants (r into ř, h into z, ch into š, k into c). Ex.: mléko, milk, v mléce.

Locative plural also ends in -ích instead of -ech; ve slovích, ve slovech.

IDIOMS. Many idiomatic expressions are formed with the verb míti to have. Míti hlad, to be hungry. Mám hlad, I am hungry. Míti žízeň, to be thirsty. Máte žízeň? Are you thirsty? Míti rád někoho, neb něco, to like. Mám rád bratra. I like my brother. The Adverb rád (gladly) expresses the English to like. Já rád čtu knihy. I like to read books. (We read books gladly.) My rádi pracujeme. We like to work. (We work gladly.) Ty rád čteš. You like to read. Hodina (hodiny) hour. Kolik how many? (how much?). Kolik jest hodin? What time is it? Jsou dvě hodiny. It is two o’clock. Jest šest hodin. It is six o’clock. (Numerals higher than four are followed by the possessive pl.)

Oral exercise.

Complete in all persons singular and plural

Mám hlad, máš hlad etc.…

Měl jsem žízeň …

Mám ráda své rodiče … I like my parents.

Rád kreslím … I like to draw.

Budu se rád učiti … I shall like to study.

Decline: Okno window, jablko apple, slovo word, kladivo hammer.

Vocabulary.

přítel (vocative příteli!), m., friend

laskavý, kind

laskavost, kindness

tužka, f. (tužky), pencil

čerstvý, fresh

ano, yes

ne, no

koupiti, to buy

prodati, to sell

večer, m., evening

také, also

trochu, a little

včera, yesterday

sklenice, f. (sklenice) glass.

Exercise I.

Translate into English:

Včera večer v šest hodin jsem byl na ulici. Kam jdete, příteli? Jdu do města koupiti jablka. Hoch má tři jablka. Pán dal hochovi deset jablek. Jak se máte? Děkuji, mám se dobře. Jak Vy se máte? Také dobře. Píšeme pérem a tužkou. Můj syn má žízeň. Máte, prosím, trochu vody? Ano, zde jest sklenice vody. Sestra má ráda tetu. Nemáte rád učitele? Ano, mám ho (him) rád, jest velmi laskavý. Kolik jest hodin? Jsou dvě hodiny. Jest sedm hodin večer. Nemáte žízeň? Nemám žízeň, ale mám hlad. Za (behind) městem jest veliká zahrada.

Exercise II.

Change the following sentences into the plural:

Mám jablko. V městě jest velký dům. Mám péro a tužku. Hoch jde městem. Ulice města jest čistá. Píši pérem, nebo tužkou. Můj bratr jest učitelem. Teta koupila husu. Dělník pracuje ve městě.

Exercise III.

Change into singular:

Mluvíme se sestrami. V městech chválí sedláky. Na stromech rostou jablka. Chválíme slovy. Dobří žáci mají i pera a tužky. Kde máte knihy? Rádi jíme jablka. V zahradách je hodně stromů.

Exercise IV.

Translate into Bohemian:

I am thirsty. Here is a glass of fresh water. Thank you for your kindness, I like to drink a glass of pure fresh water. Does your brother like to read good books? Yes, sir, he likes books very much. He brought ten books yesterday. How many pencils has your friend?

Tři housky a jeden koláč.

Chlapec dostal hlad. Koupil si housku a snědl ji, ale ještě měl hlad. Koupil si druhou housku a snědl ji, ještě měl hlad. Koupil si třetí housku a snědl ji, a stále ještě měl hlad. Tedy si koupil koláče, a když jeden z nich snědl, měl dost, byl sytý. Tu se chlapec uhodil do hlavy a pravil:

“Jsem to hlupák! Proč jsem snědl tolik housek? Mohl jsem si raději hned koupiti jeden koláč.”

XII.

Přídavná jména.—The adjectives.

Určitá přídavná jména, end in the singular in -ý, -á, -é, in the plural in -í, -é, -á. e. g.

dobrý hoch, good boy

dobrá teta, good aunt

dobré slovo, good word

dobří hoši, good boys

dobré tety, good aunts

dobrá slova, good words.

Určitá přídavná jména the definite adjectives, agree with the noun they modify in number, gender and case.

Declension of definite adjectives. Singular:

Type, vzor, dobrý.

Masculine neuter feminine

Nom. and Vocative dobrý dobré dobrá

Obj. (živ.) dobrého
(než.) dobrý dobré dobrou

Poss. dobrého dobrého dobré

Dat. dobrému dobrému dobré

Loc. dobrém dobrém dobré

Inst. dobrým dobrým dobrou

The last four cases have equal forms for masculine and neuter.

In all genders the nominative case equals the vocative.

The objective case of the masculine gender has two forms: one for the animate, another for the inanimate declension.

Vidím velikého vojáka, I see a big soldier

Vidím veliký strom, I see a big tree.

Definite Adjectives: (Masculine form alone are given.)

veliký, also velký, big, large

dobrý, good

veselý, merry, jolly

vysoký, high

nový, new

krátký, short

černý, black

červený, red

modrý, blue

malý, small

špatný, bad

smutný, sad

nízký, low

starý, old

dlouhý, long

bílý, white

zelený, green

žlutý, yellow.

Verbs with ě or e as root vowel.

uměti to know, to be able to do.

uměl, —a, —o, known, knew, was able to do.

umím, I know

umíš, you know

umí, knows

umíme, we know

umíte, you know

umějí, they know.

This conjugation differs from the verb slyšeti, viděti, only in the third person plural: umějí, they know, but slyší, they hear.

Verbs conjugated like uměti

Směti (smím), to may

sázeti, to plant

krájeti, (krájím) to cut

Verbs conjugated like slyšeti

seděti (sedím), to sit

boleti, (bolí) to pain, ache

bydleti, (bydlí) to live, to dwell

Uměti and směti, to may are followed by infinitive:

Umím psáti. I know how to write. Smím jíti domů. I may go home.

Oral exercise:

A.) Complete in all persons singular and plural:

Neumím francouzsky. I don’t know French. Nesměl jsem odejíti. I might not leave. Budu krájeti chleba. I shall cut bread. Bydlel jsem ve městě. I lived in town. Smím k Vám přijíti? May I come to see you?

B.) Decline in singular:

Veliký les,

veselá sestra,

hodný pán,

červené jablko.

Exercise I.

Kde bydlíte? Bydlím ve velikém domě. Bydleli jsme v malém městě. Naši rodiče sázeli stromy, i my je (them) budeme sázeti. Sedláka bolela ruka. Bratra bolel zub. Nesmíš jíti ven. Čerstvý sníh jest bílý. Dala jsem jablko veselému hochu. Kdy čtete noviny? Čtu noviny v osm hodin ráno. Šel jsem s malým bratrem a s malou sestrou. Na vysokém stromě má černý pták hnízdo. Umíme čísti česky. Mluvíme česky. Nesmím zlobiti své (my) rodiče.

XIII.

Declension of definite adjectives. Plural.—Sklonění určitých přídavných jmen. Množné číslo.

Vzor, type dobrý.

Masc. Fem. Neuter

N. a Voc. (živ.) dobří
(než.) dobré dobré dobrá,

Object. dobré dobré dobrá,

Poss. dobrých

Dat. dobrým

Locative dobrých

Instrumental dobrými.

In the nominative plural the masculine adjectives of the inanimate noun end in -é; the animate adjectives end in -í. The hard consonant must soften before i! Dobrý pán. Dobří páni.

velký hoch,

velcí hoši,

velký dům,

velké domy.

The last four cases have the same forms for all genders.

The adjectives frequently form the predicate. (After verb to be.)

Bratr jest hodný. Brother is good.

Bratři jsou hodní. The brothers are good.

Matka byla nemocná. Mother was sick.

Compound verbs.

Many verbs are formed by the addition of prefixes. Ex. take, retake.

In Bohemian a great number of prefixes are used to give the verb a rich variety of meaning. As soon as a verb takes a prefix it obtains a perfect aspect, that is, it denotes an action which was, or will be completed. For this reason all verbs with prefixes have no present tense; but this present form signifies future. No compound future tense can be formed with the verbs with prefixes. Viz lesson XXXVI. for future discussion.

jíti to go,

přijíti, to come (to go to)

přišel jsem, I have come.

přinésti to bring

najíti, to find,

jdu, I go; půjdu, I shall go.

přijdu, I shall come (We cannot say, budu přijíti!)

odejíti, to leave, to go away

udělati, to make and finish.

The past tense of compound verbs corresponds to the English perfect past. Přišel jsem, I have come.

Chytrý sluha.

Pán poslal sluhu pro hrušky. “Kup mi jen nejlepší,” řekl mu. V krámě mu dávali žádané hrušky, on je vrátil: “Ne,” pravil, “dejte mně jen nejlepší.”

Kupec odpověděl: “Ochutnej jednu, uvidíš, že jsou všecky dobré.”

“Jak poznám, že jsou všechny dobré, když ochutnám jenom jedinou?” mínil mladík.

Ukousl od každé hrušky a přinesl je pánovi. A pán ho za to vyhnal ze služby.

dívka (f.) (dívky) girl

strýc, m. uncle

trhati, to pick, to gather

avšak, but

hloupý, silly

ochočiti, to tame

pečený, baked, roasted

hráti si, to play

ač, although

kdykoliv, whenever

patrno, evident

odpověděti, to answer

letěti, to fly

přiletěti, to arrive flying

povšimnouti si, to notice

pražádný, none, not a bit

síla (síly), f. strength

sprostý, common, low

tvor, m. (tvorové), creature

před, before

proto, therefore

slušnost, decency

utíkati, to run away

zavolati, to call upon

že, that

Sokol a kohout.

Mladý sokol se dal tak ochočit, že přilétal pánovi na ruku, kdykoliv naň zavolal. Kohout však utíkal před pánem a křičel když se k němu blížil. Sokol si toho povšimnul a řekl kohoutovi: Ty kohoute nemáš pražádné slušnosti. Patrno že jsi sprostý tvor. Chodíš k pánovi jen když máš hlad. To já nedělám, hloupý ptáku! Mám síly dost a létati umím, avšak před pánem neutíkám.

Kohout odpověděl: Já ještě nikdy neslyšel o pečeném sokolu, ale slyšel jsem o pečeném kohoutu. Proto utíkám.

Exercise.—Change the above story into the plural.

Oral exercise.

A.) Complete in all persons singular and plural:

Našel jsem kohouta …

Najdu kladivo …

Neudělal jsem to …

B. Decline in singular and plural: pečený kohout, veselá dívka, staré město.

Exercise I.

Translate into English:

Přišel jsem navštívit strýce Jana. Strýc Jan jest sedlákem. Našel jsem strýce na zahradě. Trhal jablka. Učitel se ptal žáka, co udělal. Několik velkých hochů si hrálo na ulici. Stateční vojáci bojovali ve veliké bitvě. Malé dívky odešly domů. Přijdu ve dvě hodiny. Ve starých domech jsou malé světnice.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

When did you come? I came at seven o’clock. What have you found? I found the old hammer. Where did you buy the pears? I bought them in the store. We shall come tomorrow. The good aunts are sick. What do you know about the big cities. In the forest are many big trees. What has the mother given to the little boys? She gave them good cakes.

XIV.

Possessive pronouns. Přisvojovací náměstky.

Possessive pronouns (like adjectives) agree with the nouns they modify in number, gender and case.

Masculine feminine neuter

Singular můj, my, mine má, moje; mé, moje

tvůj, thy, thine tvá, tvoje; tvé, tvoje

Plural moji (animate)
mé, moje (inanimate); mé, moje, má, moje

tvoji (animate)
tvé, tvoje (inanimate) tvé, tvoje, tvá, tvoje.

jeho, his; její, her, hers; jeho, its; jejich, their, have one form for all three genders, singular and plural.

Jeho bratr, jeho sestra, jeho srdce; jejich bratr, jejich sestry, jejich pole.

Masculine, feminine
and neuter

Singular náš our, ours naše

váš your, yours vaše

Plural naši naše

vaši vaše

Similar to můj, má, mé, is svůj, svá, své, the reflexive possessive pronoun, used when referring to the subject of the sentence. Ex. Já jdu se svým bratrem. I go with my own brother.

Reflexive pronoun se. Vztažná náměstka se.

Umývám se, I wash myself, umýváme se, we wash ourselves, umýváš se a umýváte se, You wash yourself.

The Reflexive se is used for all three persons, both singular and plural. In Bohemian the reflexive pronoun is used with many verbs. Its declension and varied use will be taken up later on.

Irregular verbs. Nepravidelná slovesa. II.

chtíti to want.

Present indicative:

chci, chceš, chce; chceme, chcete, chtějí.

Past participle chtěl, wanted.

Věděti to know.

Present indicative

vím, víš, ví, víme, víte, vědí

Past participle, věděl, knew, known.

jeti, to go, to ride.

Present indicative

jedu, jedeš, jede, jedeme, jedete, jedou.

Past participate, jel went, rode ridden.

Chtíti is followed by infinitive.

Chci mluviti. I wish to talk.

The difference between:

a) uměti, věděti a znáti.

uměti nějakou věc, to know an art, to be able to do a certain thing.

Umím čísti, I know, I can read. Věděti něco, to know something. Slyšel jsem to, vím to. I heard it, I know it. Znáti (znám), to know a person or a thing to be acquainted with it. Znám Vás. I know you.

b) Jeti a jíti.

jeti is used whenever we go somewhere by some means of transportation, jíti denotes merely walking.

Jedu domů, I go home, if I use some vehicle, car, horse, bicycle etc.

Jdu domů, if I merely walk. I went to New York is to be translated jel jsem, if train or other vehicle was used. But šel jsem do New Yorku if I walked.

The future of jíti, jdu, půjdu (prefix pů-), never budu jíti.

The future of jeti, pojedu (prefix po-); never budu jeti.

Oral exercise.

Complete in all three persons singular and plural:

Půjdu na procházku. I’ll go for a walk. Pojedu na venkov—I’ll go to the country. Chci pracovati—I wish to work. Nevěděla jsem to—I didn’t know it (fem.) Umím svou úlohu—I know my lesson. Znám mladou dívku, I know a young girl. Nevěděl jsem to, I didn’t know it.

Vocabulary.

dvůr (dvory) court-yard, yard

lov (lovy) chase

krásný, beautiful

řádný, respectable, decent

ochočený, tamed

půl, half

spálený, burned

promluviti (mluvím) to speak, to deliver a speech,

přečísti (čtu) to read over,

uviděti (vidím) to see, to perceive,

užívati, (užívám), to use,

plný, full,

zdraví, health.

Exercise I.

Translate into English:

Můj bratr mluví. Moji bratři mluvili. Tvůj bratr promluví. Kdy jste přečetl tu (that) velkou knihu? Má matka to chce věděti. Kohout sedláka běhá po dvoře. Má teta má velkou zahradu, plnou krásných květin. Sokol se dá ochočiti. Ochočení sokolové byli užíváni k lovu. Zdraví hlava všeho. Čistota půl zdraví. Veselá mysl půl zdraví. Máte jít domů. Když přišel, uviděl svůj dům spálený. Poznal jsem ho co (as) řádného hocha. Přečtu tu knihu zítra.

Exercise II.

Translate into Bohemian:

Did you know that respectable gentleman? Have you read that old book through? You ought to know this (to). Will you go to Washington? (by train). Did you go (walk) to Washington? Who knows this gentleman? Who knows how much are five and five? We can work well. The farmer has a big yard with many (s mnoha) cows and geese. My father spoke some (několik, follow by possessive) kind words. Our old mother came here. Our soldiers march through the city. Your garden is big.

Den a noc.

(Look for the words in the vocabulary at the end of the book). Den má dvacet čtyři hodiny. (Also čtyřiadvacet hodin). Noc jest ta část dne, kdy nám slunce nesvítí. Když slunce započíná svítiti, říkáme tomu ráno, nebo jitro. Poledne jest půl dne; hodiny ukazují dvanáct hodin. Půlnoc jest půl noci. Odpoledne jest doba mezi polednem a večerem. Večer slunce zapadá, tmí se. Lidé se zdraví: Dobré jitro! Dobrý den! Dobré odpoledne! Dobrý večer! Dobrou noc!

XV.

It is very important that the student of Bohemian master the declension of nouns, adjectives, pronouns and numerals. This is to be acquired not only by memorizing the case endings but also by thorough understanding of the meaning and use of the cases.

Case questions. To each case a set of questions corresponds, which help us to determine the case. The boy knows the soldier. Who knows the soldier? The boy knows the soldier.

Whom does the boy know? The boy knows the soldier. We see, that the question who? asks for and determines the nominative case, and the question whom? asks for and determines the objective case.

Nominative Kdo?, co? who?, what?

Objective Koho?, co? whom?, what?

Possessive Koho?, čí?, čeho? whose?, of what?

Dative Komu?, čemu? to whom?, to what?

Locative O kom?, o čem? about whom?, about what?

Instrumental S kým?, s čím? with whom?, with what?

The last question is used in asking for things, the first (and second of the possessive) is used in asking for animate beings.

No question corresponds to the vocative case. This is used in calling somebody, and has no connection with the sentence. It is inserted in the sentence and separated from it by a comma.

The Use of the Individual Cases.

The nominative is the case of the subject of a sentence.

The objective (or accusative) is the case of the direct object of a positive, transitive verb. (Transitive verbs express action which is transferred upon something. Ex. to see some one, to have something etc. are transitive verbs.)

(Intransitive verb: to go, jíti).

Negative transitive verbs require their object in the possessive case. Vidím matku. I see mother. But: Nevidím matky. Nemáme dělníků. However in modern colloquial Bohemian this use of the possessive is being replaced by the objective.

Possessive (or genitive) is used as the English possessive. (In Bohemian the possessive comes after the name of the possessed object. Mother’s child. Dítě matky.) The possessive is further used:

First person.	Infinitive.	Past participle.
Jsem, I am,	býti, to be,	byl, was,
mám, I have,	míti, to have,	měl, had,
jdu, I go,	jíti, to go,	šel, gone, went,
čtu, I read,	čísti, to read,	četl, read,
vidím, I see,	viděti, to see,	viděl, seen, saw,
slyším, I hear,	slyšeti, to hear,	slyšel, heard.

byl jsem, I was (masc.),	byla jsem, I was (fem.),
byli jsme, we were (masc.),	byly jsme, we were (fem.),
byl jsi, you were (masc.),	byla jsi, you were (fem.),
byli jste, you were (masc.),	byly jste, you were (fem.),
on byl, he was (masc.),	ona byla, she was (fem.).

	Singular	Plural
Nom.	ryba	ryby
Obj.	rybu	ryby
Poss.	ryby	ryb
Dat.	rybě	rybám
Loc.	rybě	rybách
Instrum.	rybou	rybami
Vocative	rybo!	ryby!

	Singular	Plural
Nom. and Vocative	město	města
Obj.	město	města
Poss.	města	měst
Dat.	městu	městům
Loc.	městě, městu	městech
Instr.	městem	městy.

	Masculine	neuter	feminine
Nom. and Vocative	dobrý	dobré	dobrá
Obj.	(živ.) dobrého (než.) dobrý	dobré	dobrou
Poss.	dobrého	dobrého	dobré
Dat.	dobrému	dobrému	dobré
Loc.	dobrém	dobrém	dobré
Inst.	dobrým	dobrým	dobrou

	Masc.	Fem.	Neuter
N. a Voc.	(živ.) dobří (než.) dobré	dobré	dobrá,
Object.	dobré	dobré	dobrá,
Poss.		dobrých
Dat.		dobrým
Locative		dobrých
Instrumental		dobrými.

Bratr jest hodný.	Brother is good.
Bratři jsou hodní.	The brothers are good.
Matka byla nemocná.	Mother was sick.

	Masculine	feminine	neuter
Singular	můj, my, mine	má, moje;	mé, moje
	tvůj, thy, thine	tvá, tvoje;	tvé, tvoje
Plural	moji (animate) mé, moje (inanimate);	mé, moje,	má, moje
	tvoji (animate) tvé, tvoje (inanimate)	tvé, tvoje,	tvá, tvoje.

	Masculine,	feminine and neuter
Singular	náš our, ours	naše
	váš your, yours	vaše
Plural	naši	naše
	vaši	vaše

Nominative	Kdo?, co?	who?, what?
Objective	Koho?, co?	whom?, what?
Possessive	Koho?, čí?, čeho?	whose?, of what?
Dative	Komu?, čemu?	to whom?, to what?
Locative	O kom?, o čem?	about whom?, about what?
Instrumental	S kým?, s čím?	with whom?, with what?

About This Book

PART II.—DÍL II.

TVAROSLOVÍ.—ETYMOLOGY.

The vocative case.

Infinitive and past participle of verbs.—Neurč. způsob a příčestí sloves.

The formation of the past tense.

Oral Exercise.

Vocabulary.

Exercise I.

Exercise II.

Declension of the masculine nouns inanimate ending in a hard consonant.

Irregular verbs.

Oral Exercise.

Exercise I.

Exercise II.

Declension of feminine nouns ending in -a.

THE VERB. The future tense of the verb to be. Budoucí čas slovesa býti.

Vocabulary:

Oral Exercise:

Exercise I.

Vocabulary.

Rodina.

Answer in Bohemian.

Definitions:

Numbers. Čísla.

Vocabulary.

Oral exercise:

Exercise I.

Exercise II.

Rodina II.

Declension of neuter nouns ending in -o.

Oral exercise.

Vocabulary.

Exercise I.

Exercise II.

Exercise III.

Exercise IV.

Tři housky a jeden koláč.

Přídavná jména.—The adjectives.

Oral exercise:

Exercise I.

Declension of definite adjectives. Plural.—Sklonění určitých přídavných jmen. Množné číslo.

Compound verbs.

Chytrý sluha.

Sokol a kohout.

Oral exercise.

Exercise I.

Exercise II.

Possessive pronouns. Přisvojovací náměstky.

Reflexive pronoun se. Vztažná náměstka se.

Irregular verbs. Nepravidelná slovesa. II.

chtíti to want.

Věděti to know.

jeti, to go, to ride.

The difference between:

Oral exercise.

Vocabulary.

Exercise I.

Exercise II.

Den a noc.

The Use of the Individual Cases.

THE VERB.
The future tense of the verb to be. Budoucí čas slovesa býti.